Kyberšikana je jakýkoliv druh šikany, který probíhá prostřednictvím digitálních zařízení (notebook, tablet, mobilní telefon atd.).
Cílem útočníka je poškodit na internetu jméno oběti šířením falešných zpráv prostřednictvím sociálních sítí (Facebook, Instagram, Twitter atd.), uveřejňováním klamných či urážlivých příspěvků na blozích nebo rozesíláním informací prostřednictvím e-mailů, SMS nebo aplikací jako jsou WhatsApp a WeChat.
Jedním z prvních kroků kyberšikany je urážení či vyhrožování oběti útočníkem, který hrozí tím, že vyzradí informace, které by mohly poškodit reputaci oběti. V tomto případě není až tak důležité, zda jsou informace pravdivé, útočník je ve snaze uškodit oběti tak či tak vypustí do světa. Pokud informace nejsou pravdivé, jedná se o dezinformaci.
Příklad
Dívka obdrží na WhatsAppu zprávu s odkazem na stránku, na které se nacházejí její nahé fotografie. Útočník stanoví ultimátum – dívka za něj musí vypracovat domácí úkol, jinak tento odkaz pošle jejím kamarádům a rodině.
Mezi nejběžnější způsoby kyberšikany patří:
napadání či urážení druhých na internetu
navádění osob k sebepoškozování či dokonce k sebevraždě
vyhrožování
vytvoření webové stránky či blogu, který obsahuje ponižující informace o oběti
hackování profilů na sociálních sítích, tzv. sockpuppet
vypouštění soukromých údajů o oběti
sdílení fotografií, na kterých je oběť nahá
šikana ze žárlivosti
obtěžování na základě náboženství, rasy nebo sexuální orientace
Obecně platí, že agresor, známý též jako kyberstalker, je někdo blízký oběti: spolužák, někdo, koho oběť zná ze zájmových aktivit apod. Ve velkém množství případů se nejedná pouze o jedince, ale o celou skupinu útočníků. Kyberšikana je pro oběť velmi vyčerpávající, zejména kvůli těmto faktorům:
Vytrvalost: Žijeme v nepřetržitě připojeném světě, kde komunikace nikdy neustává.
Stálost: Většina obsahu zůstane na internetu navždy a je přístupná komukoliv. Navíc, jakmile útočníci začnou oběť obtěžovat, jen tak sami od sebe nepřestanou.
Skrývání: Oběti se často ze strachu samy nesvěří, a tak je pro rodiče, učitele nebo příslušné orgány těžké rozpoznat, že k nějakému obtěžování dochází.
Pokud se děti ocitnou v roli oběti kyberšikany, často je jejich prvotní reakcí stažení se do sebe, čímž agresor nepřímo ovlivňuje jejich život i mimo svět internetu.
Oběti kyberšikany se snaží vyhýbat místům, která jim připomínají traumatizující zážitky, a tak často opustí aktivity, které dříve milovaly. V některých případech dokonce začnou chodit za školu nebo předstírat nemoc, aby do školy nemusely jít, což ohrožuje jejich dobré výsledky. Někdy se u nich objeví nemoci jako poruchy příjmu potravy nebo deprese. Zvýší nebo sníží se u nich používání komunikačních technologií a začnou se více zajímat o své soukromí a skrývat před rodiči, co dělají na internetu. Někdy dokonce úplně smažou své původní profily a vytvoří si nové.
Pro prevenci kyberšikany je dobré podstoupit tato opatření:
Rodiče a učitelé by měli s dětmi hovořit o kyberšikaně, poučit je nejen o útočnících, ale i o přihlížejících, a snažit se podpořit a odměňovat dobré chování vůči ostatním.
Rodiče by měli stanovit pevná pravidla ohledně toho, jaký obsah mohou jejich děti na internetu navštěvovat a kolik času mohou na sociálních sítích u telefonů či počítačů strávit. Kromě toho by měli stanovit pravidla a očekávání správného chování na internetu.
Školy by měly zavést anonymní boxy, do kterých mohou děti šikanu nahlásit a pomocí kterých se začne celý problém řešit.
Rodiče a učitelé jsou povinni dohlížet na jakékoliv sebemenší změny v chování a náladách dětí a zasáhnout, pokud situaci vyhodnotí jako neobvyklou.
Definice
Kyberšikana je jakýkoliv druh šikany, který probíhá prostřednictvím digitálních zařízení (notebook, tablet, mobilní telefon atd.).
Cílem útočníka je poškodit na internetu jméno oběti šířením falešných zpráv prostřednictvím sociálních sítí (Facebook, Instagram, Twitter atd.), uveřejňováním klamných či urážlivých příspěvků na blozích nebo rozesíláním informací prostřednictvím e-mailů, SMS nebo aplikací jako jsou WhatsApp a WeChat.
Jedním z prvních kroků kyberšikany je urážení či vyhrožování oběti útočníkem, který hrozí tím, že vyzradí informace, které by mohly poškodit reputaci oběti. V tomto případě není až tak důležité, zda jsou informace pravdivé, útočník je ve snaze uškodit oběti tak či tak vypustí do světa. Pokud informace nejsou pravdivé, jedná se o dezinformaci.
Příklad
Dívka obdrží na WhatsAppu zprávu s odkazem na stránku, na které se nacházejí její nahé fotografie. Útočník stanoví ultimátum – dívka za něj musí vypracovat domácí úkol, jinak tento odkaz pošle jejím kamarádům a rodině.
Mezi nejběžnější způsoby kyberšikany patří:
Obecně platí, že agresor, známý též jako kyberstalker, je někdo blízký oběti: spolužák, někdo, koho oběť zná ze zájmových aktivit apod. Ve velkém množství případů se nejedná pouze o jedince, ale o celou skupinu útočníků. Kyberšikana je pro oběť velmi vyčerpávající, zejména kvůli těmto faktorům:
Pokud se děti ocitnou v roli oběti kyberšikany, často je jejich prvotní reakcí stažení se do sebe, čímž agresor nepřímo ovlivňuje jejich život i mimo svět internetu.
Oběti kyberšikany se snaží vyhýbat místům, která jim připomínají traumatizující zážitky, a tak často opustí aktivity, které dříve milovaly. V některých případech dokonce začnou chodit za školu nebo předstírat nemoc, aby do školy nemusely jít, což ohrožuje jejich dobré výsledky. Někdy se u nich objeví nemoci jako poruchy příjmu potravy nebo deprese. Zvýší nebo sníží se u nich používání komunikačních technologií a začnou se více zajímat o své soukromí a skrývat před rodiči, co dělají na internetu. Někdy dokonce úplně smažou své původní profily a vytvoří si nové.
Pro prevenci kyberšikany je dobré podstoupit tato opatření:
-
Add a note