Počítače lze mimo jiné použít i k páchání trestných činů ve skutečném světě (porušení práv duševního vlastnictví, podvody s kreditními kartami, podvody s převodem peněz, pornografie atd.) a dokonce i k terorismu. Teroristé využívají informační technologie k naplánování a uskutečnění svých útoků. Takovéto chování se označuje termínem kyberterorismus. Mezinárodní nárůst používání IT technologií vede k zvýšení kriminality a terorismu. Díky vyspělým komunikačním technologiím lidé ani nemusejí být v jedné zemi, aby mohli společně naplánovat nějaký zločin. Zločinci a teroristé jsou schopni najít bezpečnostní mezery v systémech a provozovat svou činnost z neobvyklých míst po celém světě.
V budoucnu bude většina mezinárodních incidentů, ať už vojenských či špionážních, probíhat v kyberprostoru. Proto je na čase začít vyhodnocovat závažnost těchto hrozeb. V současné době se diskutuje o možnosti, že kyberútoky vyústí ve válečný konflikt, při kterém může dojít k ničení, újmě na zdraví, škodě na majetku nebo ztrátám na životech. Problém je v tom, že je skoro nemožné přiřadit určitý útok konkrétnímu státu. Jak již bylo zmíněno, útočník může zdánlivě připravovat útok z místa, na kterém se ve skutečnosti nemusí vůbec nacházet. Bez spolupráce mezi státy není možné skutečného útočníka odhalit.
Důsledky počítačové kriminality
Dopady počítačové kriminality mohou být velice zničující kvůli vysokému riziku ztráty dat a financí.
Pro jednotlivce
Počítačová kriminalita může mít velký dopad na jednotlivce: narušení dat, krádež identity, problémy se zařízením. Můžete se setkat s podezřelými platbami na Vašem účtu v důsledku krádeže identity, ransomware útokem, který po Vás bude požadovat vysokou finanční částku výměnou za ukradené soubory, nebo vysokými poplatky za internet nebo elektřinu kvůli cryptojackingu či botnetům. Pokud se jedná o kyberšikanu nebo sexuální obtěžování, útočníkům ani nemusí jít o peníze a následky mohou být ještě horší.
Pro podniky a vládní orgány
Pro podniky, vládní orgány nebo zdravotnické organizace jsou častými důsledky počítačové kriminality ztráta citlivých údajů, finanční zatížení a poškození dobrého jména firmy či organizace. V roce 2019 průměrný ransomware útok požadoval od malých až středně velkých podniků 5 900 dolarů výměnou za vrácení odcizených souborů či odemknutí systému. Takovýto výpadek systému stojí postižené podniky průměrně kolem 141 000 dolarů. Tyto částky se však ani zdaleka nevyrovnají těm, které se objevují při útocích na vládní orgány. Například při útoku na okres Jackson v Georgii, zločinci požadovali 400 000 dolarů za obnovu vládního IT systému a infrastruktury.
Dalším důležitým pojmem je kybernetická válka. Pojďme se na dva zmíněné termíny podívat zblízka:
Co je to kyberterorismus?
Co je to kybernetická válka?
Pojem počítačová kriminalita se často zaměňuje s kyberterorismem. Kyberterorismus vždy představuje závažnější jednání v nebo prostřednictvím kyberprostoru.
Organizace NATO definuje kyberterorismus jako: “kybernetický útok, při kterém je využíván nebo zneužíván počítač či komunikační síť za účelem zničení nebo narušení, které má vyvolat strach nebo zastrašit společnost v ideologický cíl.”
Kybernetická válka je využití či zacílení počítačů a sítí při válečných konfliktech. Zahrnuje jak ofenzivní, tak defenzivní operace související s kybernetickými útoky, špionáží nebo sabotérskými činy.
Kybernetická válka je definována jako: “jednání jednoho státu za účelem proniknutí do počítačů či sítí druhého státu ve snaze poškodit nebo narušit jeho systém.”
Příklad
Kybernetická válka včetně síťových útoků nabyla po 11. září na vážnosti. Situace po útocích z 11. září 2001 započala debatu o využití informačních a komunikačních technologií teroristy. Tuto debatu podpořilo zjištění, že pachatelé k přípravě útoků použili internet. Přestože se přímo nejednalo o kybernetické útoky, internet v jejich přípravě sehrál velkou roli. V této souvislosti byly objeveny různé způsoby využití internetu teroristickými organizacemi.
Počítače lze mimo jiné použít i k páchání trestných činů ve skutečném světě (porušení práv duševního vlastnictví, podvody s kreditními kartami, podvody s převodem peněz, pornografie atd.) a dokonce i k terorismu. Teroristé využívají informační technologie k naplánování a uskutečnění svých útoků. Takovéto chování se označuje termínem kyberterorismus. Mezinárodní nárůst používání IT technologií vede k zvýšení kriminality a terorismu. Díky vyspělým komunikačním technologiím lidé ani nemusejí být v jedné zemi, aby mohli společně naplánovat nějaký zločin. Zločinci a teroristé jsou schopni najít bezpečnostní mezery v systémech a provozovat svou činnost z neobvyklých míst po celém světě.
V budoucnu bude většina mezinárodních incidentů, ať už vojenských či špionážních, probíhat v kyberprostoru. Proto je na čase začít vyhodnocovat závažnost těchto hrozeb. V současné době se diskutuje o možnosti, že kyberútoky vyústí ve válečný konflikt, při kterém může dojít k ničení, újmě na zdraví, škodě na majetku nebo ztrátám na životech. Problém je v tom, že je skoro nemožné přiřadit určitý útok konkrétnímu státu. Jak již bylo zmíněno, útočník může zdánlivě připravovat útok z místa, na kterém se ve skutečnosti nemusí vůbec nacházet. Bez spolupráce mezi státy není možné skutečného útočníka odhalit.
Důsledky počítačové kriminality
Dopady počítačové kriminality mohou být velice zničující kvůli vysokému riziku ztráty dat a financí.
Pro jednotlivce
Počítačová kriminalita může mít velký dopad na jednotlivce: narušení dat, krádež identity, problémy se zařízením. Můžete se setkat s podezřelými platbami na Vašem účtu v důsledku krádeže identity, ransomware útokem, který po Vás bude požadovat vysokou finanční částku výměnou za ukradené soubory, nebo vysokými poplatky za internet nebo elektřinu kvůli cryptojackingu či botnetům. Pokud se jedná o kyberšikanu nebo sexuální obtěžování, útočníkům ani nemusí jít o peníze a následky mohou být ještě horší.
Pro podniky a vládní orgány
Pro podniky, vládní orgány nebo zdravotnické organizace jsou častými důsledky počítačové kriminality ztráta citlivých údajů, finanční zatížení a poškození dobrého jména firmy či organizace. V roce 2019 průměrný ransomware útok požadoval od malých až středně velkých podniků 5 900 dolarů výměnou za vrácení odcizených souborů či odemknutí systému. Takovýto výpadek systému stojí postižené podniky průměrně kolem 141 000 dolarů. Tyto částky se však ani zdaleka nevyrovnají těm, které se objevují při útocích na vládní orgány. Například při útoku na okres Jackson v Georgii, zločinci požadovali 400 000 dolarů za obnovu vládního IT systému a infrastruktury.
Dalším důležitým pojmem je kybernetická válka. Pojďme se na dva zmíněné termíny podívat zblízka:
Co je to kyberterorismus?
Co je to kybernetická válka?
Pojem počítačová kriminalita se často zaměňuje s kyberterorismem. Kyberterorismus vždy představuje závažnější jednání v nebo prostřednictvím kyberprostoru.
Organizace NATO definuje kyberterorismus jako: “kybernetický útok, při kterém je využíván nebo zneužíván počítač či komunikační síť za účelem zničení nebo narušení, které má vyvolat strach nebo zastrašit společnost v ideologický cíl.”
Kybernetická válka je využití či zacílení počítačů a sítí při válečných konfliktech. Zahrnuje jak ofenzivní, tak defenzivní operace související s kybernetickými útoky, špionáží nebo sabotérskými činy.
Kybernetická válka je definována jako: “jednání jednoho státu za účelem proniknutí do počítačů či sítí druhého státu ve snaze poškodit nebo narušit jeho systém.”
Příklad
Kybernetická válka včetně síťových útoků nabyla po 11. září na vážnosti.
Situace po útocích z 11. září 2001 započala debatu o využití informačních a komunikačních technologií teroristy. Tuto debatu podpořilo zjištění, že pachatelé k přípravě útoků použili internet. Přestože se přímo nejednalo o kybernetické útoky, internet v jejich přípravě sehrál velkou roli. V této souvislosti byly objeveny různé způsoby využití internetu teroristickými organizacemi.
-
Add a note