Grooming je definován jako kyberšikana, kterou záměrně provádí dospělá osoba za účelem navázání vztahu a získání emoční kontroly nad dítětem či mladistvým. Hlavním cílem predátora je sexuální zneužívání.
Ke groomingu může docházet i mezi dvěma nezletilými osobami, ve většině případů je mezi nimi větší věkový rozdíl a predátorem je starší z dvojice.
Hlavním cílem predátora je získat důvěru nezletilé osoby, přimět ji k pořízení a zaslání fotografií či videí se sexuálním obsahem nebo se s ní dokonce setkat. Takovéto jednání představuje trestný čin dětské prostituce či sexuálního zneužívání mladistvých.
Grooming je úzce spjat s pedofilií. Pachatelé navíc často využívají získané fotografie k vydírání či zastrašování svých obětí.
Definice
Grooming je činnost, při které se dospělá osoba snaží navázat důvěrný vztah s nezletilou osobou, nejčastěji za účelem sexuálního zneužívání. Většinou se grooming odehrává na internetu, v některých případech se pachatel pokusí navázat kontakt se svou obětí i offline.
Pachatel (“groomer”) většinou postupuje tímto způsobem:
Nalákání oběti: Pachatel se snaží získat co nejvíce informací o oběti – věk, bydliště, škola. Dalším krokem je zjistit, jaké má oběť záliby, koníčky, čeho se bojí, a celkově se jí přizpůsobit a najít “společné zájmy” za účelem získání její důvěry. Pachatel udělá cokoliv pro to, aby vybudoval s obětí silný přátelský vztah. V této fázi není cílem predátora oběť zastrašovat.
Navázání důvěrného vztahu s obětí: Poté, co se pachatel úspěšně s dítětem spřátelí, chce se ujistit, že má oběť nadále zájem udržovat s ním kontakt. Pokračuje tedy v přátelském chování, snaží se bavit o tom, co oběť zajímá, o společných zálibách (sporty, filmy, hudba atd.) a postupně přejde na osobnější témata týkající se rodiny – jaká je její rodinná situace, kolik má sourozenců, co dělají její rodiče apod.
Svedení oběti: S velkým množstvím informací a vybudovanou důvěrou se pachatel odhodlá k dalšímu kroku – svedení dítěte. Začne do konverzace častěji začleňovat sexuální témata a vyměňovat si s obětí intimní fotografie. Je možné, že oběť ze začátku fotografie posílat nechce, postupným sváděním, lichocením a pocitem, že pachateli něco dluží, nakonec oběť všem požadavkům pachatele vyhoví.
Obtěžování oběti: V tuto chvíli má predátor dobrou představu o tom, co může z dítěte vymámit. Zná jeho osobní údaje, informace o rodině, zájmy, obavy a má ve vlastnictví jeho intimní fotografie. Hlavním cílem je teď pro pachatele navázání sexuálního vztahu s obětí, často nejdřív pouze po internetu. Pokud oběť nech ce jeho požadavkům vyhovět, začne pachatel s vydíráním, vyhrožováním a manipulací pomocí získaných informací a fotografií, aby svého cíle dosáhl.
Občas mohou první dvě fáze proběhnout tváří v tvář s člověkem, kterého oběť již zná.
V některých případech může mít celý proces další dvě fáze:
Vyhlédnutí si oběti: Předchází první fázi. Nezletilé osoby často uvádějí velké množství osobních informací na sociálních sítích, v chatovacích místnostech nebo na fórech, což pachatelům značně usnadňuje jejich práci. Pachatel při vyhlížení oběti bere v potaz faktory jako zranitelnost, emocionální potřeby, nízké sebevědomí, samota nebo nedostatečná pozornost od rodičů.
Izolace oběti: K této fázi může dojít mezi nalákáním a svedením oběti. Pachatel zneužije vzniklé důvěry a získaných informací a pokusí se dítě izolovat od rodiny a přátel. Takto jej může snadněji ovládat a manipulovat, sblížit se s ním a zabránit mu, pokud se pokusí se situací někomu svěřit.
Změny, které je možné na oběti zpozorovat, lze rozdělit do těchto 4 kategorií:
Změny v chování v různých oblastech:
v užívání komunikačních technologií nebo internetu
v školní docházce, např. chabé důvody absence
nepřítomnost či úplné opuštění zájmových aktivit
výkyvy v učení a školních výkonech
změny ve volnočasových aktivitách
změny v stravovacích návycích
snížená soustředěnost a paměťová kapacita
zatajování toho, co dělají a s kým komunikují na internetu
Změny nálady:
změna humoru
chvíle smutku, lhostejnosti či apatie
neobvyklé střídání fází relaxace a napětí, někdy dokonce i agresivní reakce
krátkodobá výbušnost a agresivita
Změny ve vztazích:
neobvyklé změny v přátelských vztazích – náhlý nedostatek či ztráta přátel a jiných společenských vztahů
nedostatek obrany nebo přehnané reakce na vtipy nebo postřehy od okolí; na první pohled může jít o neškodné poznámky, které však pro oběť mají hlubší význam
strach či vzdor při opouštění domova
omezení komunikace
změny ve vztahu k dospělým z hlediska jejich četnosti a závislosti
nestálost skupin nebo vzorů, které oběť sleduje a napodobuje
Fyzické a psychosomatické změny:
změny v řeči těla v přítomnosti určitých osob – vyhýbání se kontaktu či uzavírání se do sebe
nižší výskyt na veřejnosti či na viditelných místech (např. ve školních prostorách)
projevy nemocí nebo častá onemocnění
častá fyzická poranění, pro která nemá oběť jasné vysvětlení, ztráta nebo poškození oblečení
časté závratě s neobvyklými příznaky
bolesti hlavy nebo břicha, které znamenají zhoršení školní docházky či nepřítomnost při určitých aktivitách
Co dělat, aby se dítě do takovéto situace nedostalo:
Důležité je mezi dětmi a rodiči podporovat vzájemnou komunikaci, a tím usnadnit rozhovory týkající se internetu, sociálních sítích a jejich potenciálních hrozeb, jejichž nedílnou součástí je i varování před tím, jaké údaje by neměly děti na internetu sdělovat.
Dále je vhodné poučit nezletilé o tom, jak bezpečně používat internet, nástroje, služby a sociální sítě a mít při tom neustále na paměti již zmíněné doporučení – nesdělovat informace a nekomunikovat s cizími lidmi. Cílem je zaškolit je pomocí potřebných znalostí a nástrojů tak, aby byli při používání internetu stále více samostatní. Dohled a kontrolní opatření musí být přizpůsobeny věku dítěte či mladistvého.
Vzdělávací střediska mohou vypracovat konkrétní opatření proti groomingu a počítat s odborníky z řad pedagogického personálu, kteří usměrňují a usnadňují předávání informací a technické fungování mechanismů a zařízení. Dále mohou také přijmout postupy, které usnadní začlenění problematiky groomingu a opatření zaměřená na jeho prevenci do učebních osnov.
Pokud jde o nezletilé, je nutné, aby se vyhnuli sdílení kompromitujících fotografií a informací, odmítali pornografické zprávy či zprávy se sexuálním obsahem. V každém případě je důležité, aby požádali o pomoc, ocitnou-li se v neznámých či choulostivých situacích, zejména pokud tyto situace v dítěti vyvolají nejistotu či citovou újmu.
Grooming je definován jako kyberšikana, kterou záměrně provádí dospělá osoba za účelem navázání vztahu a získání emoční kontroly nad dítětem či mladistvým. Hlavním cílem predátora je sexuální zneužívání.
Ke groomingu může docházet i mezi dvěma nezletilými osobami, ve většině případů je mezi nimi větší věkový rozdíl a predátorem je starší z dvojice.
Hlavním cílem predátora je získat důvěru nezletilé osoby, přimět ji k pořízení a zaslání fotografií či videí se sexuálním obsahem nebo se s ní dokonce setkat. Takovéto jednání představuje trestný čin dětské prostituce či sexuálního zneužívání mladistvých.
Grooming je úzce spjat s pedofilií. Pachatelé navíc často využívají získané fotografie k vydírání či zastrašování svých obětí.
Definice
Grooming je činnost, při které se dospělá osoba snaží navázat důvěrný vztah s nezletilou osobou, nejčastěji za účelem sexuálního zneužívání. Většinou se grooming odehrává na internetu, v některých případech se pachatel pokusí navázat kontakt se svou obětí i offline.
Pachatel (“groomer”) většinou postupuje tímto způsobem:
ce jeho požadavkům vyhovět, začne pachatel s vydíráním, vyhrožováním a manipulací pomocí získaných informací a fotografií, aby svého cíle dosáhl.
Občas mohou první dvě fáze proběhnout tváří v tvář s člověkem, kterého oběť již zná.
V některých případech může mít celý proces další dvě fáze:
Změny, které je možné na oběti zpozorovat, lze rozdělit do těchto 4 kategorií:
Co dělat, aby se dítě do takovéto situace nedostalo:
Důležité je mezi dětmi a rodiči podporovat vzájemnou komunikaci, a tím usnadnit rozhovory týkající se internetu, sociálních sítích a jejich potenciálních hrozeb, jejichž nedílnou součástí je i varování před tím, jaké údaje by neměly děti na internetu sdělovat.
Dále je vhodné poučit nezletilé o tom, jak bezpečně používat internet, nástroje, služby a sociální sítě a mít při tom neustále na paměti již zmíněné doporučení – nesdělovat informace a nekomunikovat s cizími lidmi. Cílem je zaškolit je pomocí potřebných znalostí a nástrojů tak, aby byli při používání internetu stále více samostatní. Dohled a kontrolní opatření musí být přizpůsobeny věku dítěte či mladistvého.
Vzdělávací střediska mohou vypracovat konkrétní opatření proti groomingu a počítat s odborníky z řad pedagogického personálu, kteří usměrňují a usnadňují předávání informací a technické fungování mechanismů a zařízení. Dále mohou také přijmout postupy, které usnadní začlenění problematiky groomingu a opatření zaměřená na jeho prevenci do učebních osnov.
Pokud jde o nezletilé, je nutné, aby se vyhnuli sdílení kompromitujících fotografií a informací, odmítali pornografické zprávy či zprávy se sexuálním obsahem. V každém případě je důležité, aby požádali o pomoc, ocitnou-li se v neznámých či choulostivých situacích, zejména pokud tyto situace v dítěti vyvolají nejistotu či citovou újmu.
-
Add a note